Před 30 lety psal Blesk o lesním muži žijícím ve štítarském údolí a splašky z kolínské kanalizace putovaly bez čištění rovnou do Labe
Jednou z nejčtenějších rubrik jak původně tištěného, tak dnes webového PRESu je už mnoho let ta, která zaznamenává dění v Kolíně v bláznivých a hektických devadesátých letech.
.jpg)
V PRESu má rubrika Devadesátky podobu vždy jedné krátké zprávy denně, v níž se střídají "střípky" událostí z celých devadesátých let. Dvakrát měsíčně pak připomínáme "devadesátky" podrobněji detailními pohledy na dění v Kolíně přesně před třiceti lety.
Nečekanou mediální atrakcí a cílem zvědavých vycházek obyvatel města se stalo štítarské údolí poté, co kolínská kabelová televize odvysílala srdceryvnou reportáž o manželech Loulových, kteří se právě tam po vyhození z ubytovny pro bezdomovce přestěhovali do vraku starého zeleného Trabantu (na titulním snímku). Zatímco reportáž manžele vylíčila jako oběť úřední zvůle, v pozdějším titulním článku v týdeníku ´Kolínské noviny´ nazvaném ´Lesní muž a lesní žena´ si čtenáři přečetli, že ve skutečnosti byly důvodem vyhazovu opakované zuřivé hádky a rvačky obou manželů vždy poté, když pan Loula zjistil, že v době jeho nepřítomosti se paní Loulová "k dalším mužským obyvatelům ubytovny opět chovala se živočišnou vstřícností".
Požár hlubokotiskové rotačky v Obchodních tiskárnách Kolín skončil odvozem těžce zraněného tiskaře do nemocnice a škodou ve výši dva milióny korun.
V Malé galerii Na Hradbách proběhl improvizovaný koncert mladých kolínských rockerů protestujících proti délce civilní vojenské služby (a neplánovaně i proti dobrému vkusu).
Po městě se rozkřiklo, že kvůli příšerné akustice není filmům promítaným v nově zřízeném letním kině uvnitř zimního stadiónu rozumět, a tak byla postupně jednotlivá představení rušena, protože na ně nepřišel ani jeden divák.
Radnice se rozhodla, že nahradí 35 velkoobjemových sedmikubíkových kontejnerových "van" v ulicích města, do nichž mohl kdokoliv vhazovat jakýkoliv odpad, vybudováním oplocených svozných míst.
Téměř jako iluzionista David Copperfield si počínal sedmatřicetiletý muž z Kolína, který kvůli těžké opilosti skončil na záchytce v Kutnohorské ulici. Nejprve nezjištěným způsobem rozbil záchodovou mísu a poté uprchl skrz okno opatřené mřížemi.
V jeden a týž den proběhly ve městě dvě bigbítové tancovačky - v sále na Zámecké hrála k tanci kapela ´Krásné nové stroje´ a na Zálabí v hospodě U Vodvárků ´Hever´.
Do análů kolínského gymnázia se zapsal jeden ze studentů, který byl na holandských hranicích tamními celníky zadržen při převážení drog. Primát prvního drogového pašeráka mezi žáky školy mu už nikdo nesebere, ze školy byl ale následně vyloučen.
Všechny splašky z kolínské kanalizace stále ještě putovaly rovnou do Labe. Dva a půl miliónu kubíků stolice a moči naředěných vodou z umyvadel, van a sprch za rok vtékalo do řeky samospádem vyústěními kanalizace pod Masarykovým mostem, u Kmochova ostrova, pod zámkem, pod kasárnami, u zálabského kina Jas, v Borkách u tenisového hřiště a Pekelským potokem. Sedmdesát procent odpadu z kolínských záchodů i kanálů protékalo hlavní kanalizační stokou, která postupně "sbírala" celé staré i nové sídliště a vedla od Masarykovy ulice dál pod Lipanskou ulicí a pod Královskou cestou a po podzemní "otočce" u Jednoty pokračovala pod Rorejcovou ulicí až k obřímu tlamovitému otvoru vysokému 240 centimetrů pod Masarykovým mostem u Savoye, kam se z celého okolí slétali k nekončící smrduté hostině stovky racků. O udržování 103 kilometrů dlouhé kanalizační spleti v podzemí města se staralo 7 zaměstnanců, kteří do ní vstupovali skrz některé z dvou tisíc revizních i jiných šachet zakrytých kanálovými poklopy. "Labe je dnes, nejen díky zaústění kanalizace, zcela nevhodné ke koupání, protože v něm plave stolice i moč každého obyvatele Kolína. Ale nic není ztraceno. Pokud bude jednou postavena čistírna odpadních vod, třeba se dočkáme i časů, kdy bude možné se v řece vykoupat," přišly s tehdy jen těžkou představitelnou prognózou ´Kolínské noviny´.
Proslulého republikánského bosse Miroslava Sládka si na jeho mítink u kašny na Karlově máměstí přišel poslechnout dav tří stovek Kolíňáků.
Tým AFK po výhře ve středočeském oblastním přeboru několik týdnů koketoval s myšlenkou, že "přeskočí" divizi, do níž postoupil a odkoupí třetí ligu od Sparty Krč. Transakci se ale nepodařilo dojednat, a tak se klub v letní přípravě začal chystat na divizi, v níž byl mezi jeho soupeři i konkurenční kolínský tým, Sparta.
Typickým (a všeobecně nenáviděným) zvukem léta roku 1994 byla výrazná houkačka chladírenských vozů společnosti Family Frost, které v určený čas projížděly většinou ulic Kolína a nabízely 36 zmrzlin a mražených výrobků včetně populárních zelených kivísků na špejli. K podobnému incidentu jako v Kouřimi, kde horkem a hlasitou sirénou rozběsněný muž vyháněl od svého domu řidiče pestrobarevného autíčka se sekyrou v ruce, ale v Kolíně nedošlo.