Posvícenské kolotoče a atrakce v devadesátých let stávaly na Karlově náměstí a jeden rok dokonce i na sídlišti přímo pod okny paneláků
Konec srpna je v Kolíně neodmyslitelně spojen s posvícením, termínově navázaném na svátek sv. Bartoloměje (24. srpna). Od prvního roztočení kolotočů obvykle trvá čtyři dny.
Letošní program posvícení nevybočuje z podoby obvyklé v posledních letech. Kolotoče se u lázní roztočily ve čtvrtek 24. srpna a pokračovat budou až do pondělí, kdy se na Karlově náměstí od 8 do 17 h. uskuteční tradiční Posvícenský trh. Slavnostní mše svatá se v chrámu sv. Bartoloměje koná v neděli od 10 h. a o den dříve, tedy v sobotu, se na pódiu na Karlově náměstí budou od 13 do 19.30 h. střídat v několika koncertních blocích lidová muzika Frgál a Moravská Veselka a od 20 do 21.30 h. zahraje Waldemar band (všechny sobotní koncerty na náměstí jsou zdarma).
Kromě loňské výjimky, kdy se kvůli rekonstrukci Nového mostu posvícenské atrakce objevily na prostranství mezi Jaselskou ulicí (čtyřproudým průtahem) a základní školou v ulici Prokopa Velikého, jsou kolotoče a stánky už desítky let situovány do prostoru u Starých lázní. Nebylo tak tomu ale vždy.
Jak dokazuje titulní snímek, v první polovině devadesátých let se za pouťovými atrakcemi chodilo přímo do centra města, na Karlovo náměstí. Naposledy se tam "točilo" v roce 1993 a ještě před trvalým přestěhováním kolotočů pod Nový most pro ně radnice vymyslela místo, které se doslova vzpíralo zdravému rozumu.
V roce 1994 totiž posvícenské atrakce zaparkovaly na sídlišti, na tehdy oplocené travnaté ploše před 7. základní školou naproti plaveckému bazénu (dnes zde stojí supermarket Billa s parkovištěm a vedle je nedávno zrenovované hřiště s běžeckou dráhou). Jak to na místě vypadalo barvitě popisuje dobová reportáž týdeníku Kolínské noviny opatřená titulkem ´Posvícení k zešílení´.
"V neděli ráno chodil po sousední burze nepředstavitelně rozčílený muž, který zoufale sháněl granáty. Patrně měl v úmyslu rozprášit centrifugu, horskou dráhu a ostatní atrakce i s jejich neúnavnými a šíleně monotónními vyřvávači. Velký kámen úrazu v umístění kolotočů byl totiž ten, že v těsné blízkosti tohoto prostoru stojí hned několik paneláků, v nichž bydlí lidé, kteří nejsou postižení hluchotou. A nemálo z nich má malé děti, které potřebují spát nejen v noci, ale i přes den, což kvůli vyřvávajícím atrakcím přímo pod okny rozhodně nemohly. Kromě hluku, který deptal kolembydlící, stojí za zmínku i to, že si mnozí návštěvníci posvícení s přeplněnými močovody chodili ulevovat do boxů na odpadové kontejnery, kde se potkávali s těmi, kdo tam šel vysypat koš s domovním odpadem."